Zemřel brigádní generál Miroslav Liškutín

V pondělí 19.02.2018 zemřel v 98 letech jeden ze dvou posledních československých letců RAF Miroslav Liškutín.

Miroslav Liškutín byl přijat do pilotního výcviku v brněnském aeroklubu  (letiště Brno-Slatina) v rámci akce „1000 pilotů republice“. Byl ubytován v kasárnách 5. leteckého pluku. A jak sám vzpomíná, letouny Aero Ab-101, Aero (Bloch) MB-200 a Praga E-39 byly ve výborném stavu, stejně jako hangáry a celková organizace naší armády. Doslova píše:

„Ty tři měsíce mého základního vojenského výcviku mi zůstaly jako měřítko dokonalosti čs. letecké organizace a techniky. Získal jsem silný pocit, který nikdy nic nemůže změnit.“

Mnichov jej zastihl u 2. leteckého pluku v Olomouci, kde létal typ Letov Š-328 a těšil na přeškolení na stíhací Avii B-534. A do toho přišel 15. březen 1939…

Krátce na to se spolu s dalšími rozhodl odejít do exilu a pokračovat v boji za osvobození Československa. Přes Polsko se dostal, jako další, do Francie, kde sloužil nejprve v Cizinecké legii. Ve Francii již nestihl zasáhnout do boje a jeho vzpomínky na Francii byly spíše hořké, obzvláště v porovnáním s Československou armádou.

V Anglii, kam se Miroslav Liškutín přesunul jako další naši letci, sloužil prakticky celou válku u 312. československé stíhací perutě, kde létal a bojoval na známých typech Hurricane a Spitfire.

Absolvoval celkem 131 letů, účastnil obrany konvojů nad mořem a doprovodů bombardérů nad Francii, Belgii, Nizozemsko a Německo. Nalétal tak celkem 465 bojových hodin nad nepřátelským územím, čímž se stal jedním z nejvíce nasazovaných pilotů druhé světové války vůbec.

V roce 1945 se vrátil s dalšími letci do osvobozeného Československa, avšak jen na krátko…

„Když tehdy v únoru 1948 jedna třetina našeho národa zešílela a vyjádřila svojí podporu pro totalitní sociál-fašistický systém státu, stáli Čechoslováci jako národ znovu před neřešitelným problémem. Bylo to něco podobného mnichovské krizi z roku 1938, ale vskutku situace mnohem horší.“

„Čechoslováci chtěli věřit v nezištné přátelství strejdy Stalina. Velká část národa měla v hlavě mýty a fakta dosti popletené. Tak tomu bylo.“

Uvádí Miroslav Liškutín ve svých vzpomínkách.

Českoslovenští letci a vojáci, kteří se před dvěma lety a půl vrátili do vlasti, však situaci viděli mnohem jasněji. Proto také komunisté v čele s Gottwaldem ihned za únorového puče označili bývalé zahraniční letce za své nepřátele a bez prodlení připravovali jejich úplné zničení.

Miroslav Liškutín se tváří v tvář tomuto akutnímu nebezpeční  po téměř 3 letech ocitl znovu, s manželkou a dětmi, v Anglii, v exilu a natrvalo…

Koncem léta 1948 znovu vstoupil do služeb RAF, kde létal jako instruktor mj. na typech Vickers Wellington X (cvičné verze) a Gloster Meteor různých verzí.

Koncem roku 1960 se rozhodl odejít do penze a přejít k civilnímu létání. Za léta procestoval, sloužil a pracoval v celé řadě zemí např. Egypt, Zambie…

Miroslav Liškutín byl nositelem vrcholných vyznamenání jako Záslužný letecký kříž, Air Force Cross, Československý válečný kříž, Medaile Za hrdinství.

Jeho neteř Helena Robinsonová usilovala o udělení Řádu bílého lva pro svého strýce u prezidenta Miloše Zemana.

„Potkali jsme ho v Mikulově. Ale když jsem viděla, jak tam jde český prezident v rozšmajdaných botách a pomačkaném oblečení, svou snahu jsem vzdala.“

řekla loni u příležitosti oslavy Liškutínových sedmadevadesátých narozenin.

Dnes se tedy naplnil osud statečného, čestného člověka, bojovníka za svobodu a demokracii. Věnujme mu tichou vzpomínku.

 „Čas utíká a mnohé se mění. Lidé již zapomněli na dobu nezávislé Masarykovy republiky, na svobodu s nezávislostí. Ale s Komenským i já věřím Bohu, že po přejití vichřic a hněvu … vláda věcí Tvých se Tobě zase vrací … lide český!“

Zdroj: www.idnes.cz, Miroslav Liškutín – Letecká služba

Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.